Tento rok jsem byla na své narozeniny na cestách. Ano, byla. Strávila jsem většinu svých 25.narozenin střídáním letů a spěcháním mezi letišti v několika různých státech. Byly to méně než památné narozeniny, ale žádný strach, oslavím své narozeniny s nejbližšími přáteli v sobotu, hned jak se vrátím do města.

Kromě toho faktu, že ten den, který značil mé dosažení čtvrt století, byl méně než hvězdný, musím přiznat, že Pán mi pán daroval zázrak. Spávala jsem poslední noci tak 4-5 hodin, takže jsem si nastavila dva budíky, abych nezmeškala svůj let v 8:20. Spím hodně tvrdě a mohla bych spát i při úprku stáda obřích slonů, ale teď mě vzbudil nejspíš boží zásah. Oči se mi tak nějak otevřely samy od sebe. Přetočila jsem se, abych se podívala na čas na svém telefonu a černá obrazovka mi sdělovala, že mi uprostřed noci umřela baterie. Podívala jsem se na hodiny a….bylo 7:30.

Sakra! Vylétla jsem z postele jako blesk a v panice jsem si uvědomila, že mi letadlo letí za 50 minut. Neměla jsem ani sbaleno, ale za deset minut jsem si stihla zabalit, umýt si zuby, vzala jsem si banán a cereální tyčinku a uháněla jsem (bezpečně) na letiště. Přiřítila jsem se tam a dostala jsem informaci, že brána už je zavřená a že už není žádná možnost, jak se dostat do letadla. Prosila jsem přísně vypadajícího strážného, ale k ničemu to nevedlo. S poslední prosbou už jsem pak jen povzdechla „mám narozeniny“. Podíval se na mou občanku, pak se podíval zpátky na mě. Jsem si jistá, že jsem dostala minusové body za ty roztřepené vlasy, za ten make-up, který byl všude jen ne tam, kde být měl a za to ubohé vzezření nalíčené na mém unaveném obličeji. Zhluboka si povzdechl a k mému absolutnímu překvapení si promluvil s klukama u brány a ti mě pustili do letadla.

Vím, že se na mě nebeský otec díval. Potřebovala jsem být v letadle, abych stihla show v KT, tak jako tak ve věčně perspektivě Božího plánu to nebylo důležité. V životě jsem se naučila to, že co je důležité pro nás, je důležité i pro Boha. Vzpomněla si na to, když jsem jako malá ztratila svou oblíbenou plyšovou zebru. Mamka bez úspěchu prohledávala celý dům, ale jak jsem se modlila, tak jsem si vzpomněla, kde přesně byla. Stejně jako každý milující rodič i nebeský otec chce, abychom byli šťastni. Jestli je pro mě něco důležité, on vyslyší mé modlitby. To však neznamená, že vždy dostaneme to, co chceme, ale existují malé zázraky, které se dějí každý den. Některé jsou rozeznatelnější, než ty ostatní, ale pán si je vědom všech našich individuálních potřeb a dívá se na nás.

Tento příspěvek vložila Lindsey na svůj web 23.9.2011.

Originální článek: zde