Je to skoro až neuvěřitelné, ale uteklo to všechno hrozně rychle a i druhý koncert Lindsey Stirling v Praze je za námi. A pro náš fanklub to byla oproti prvnímu koncertu neméně organizačně náročná záležitost. Dělali jsme vše pro to, aby se všechno podařilo a myslím, že tak na 90 % jsme to opravdu zvládli. A těch zbývajících 10? Nebylo asi až tak bohužel úplně v našich silách s tím něco udělat. Ale k tomu se dostanu… 🙂

Pro mě osobně začal ten den už v poledne, kdy jsem pro náš after sraz potřeboval ještě sehnat lístečky do losovačky. Papírnictví v pražském Centru Černý Most mi pro tuto záležitost přišlo vhod a pak už se mířilo ke Žlutým lázním. S kolegy administrátory jsme se sešli v Pivovarské restauraci Dvorce, kde jsme také pořádali po koncertě onen after sraz. Hlavní úkol? Dochystat Lindseyin dárek, chvilku pokecat, udělat společnou foto a vyrazit 🙂 A cože teda byl ten letošní náš společný dárek? Koš plný věcí, které symbolizují ČR a SR. Za ČR košík obsahoval skleněnou vázu, cibulákový porcelán, lázeňské oplatky, hořické trubičky, arizonky, céčka, vánoční ozdoby ve tvaru houslí, hokejový národní dres, několik balení pardubického perníku, několik českých filmů samozřejmě s titulky (Pelíšky, Fimfárum, Lidice, Pověsti staré Prahy), za Slovensko jsme tam pak měli panenku v kroji, řehtačku, bonboniéru figaro, tatranku, společně za obě země tam pak byla anglicky psaná knížka o nejvýznamnějších památkách ČR i SR. Celkově koš obsahoval věci za cca 4-5 tisíc Kč. Dárečků jsme chtěli sehnat více, bohužel za Slovensko to šlo trochu obtížněji a také náš budget k tomu určený byl omezený. I tak věřím tomu, že se dáreček Lindsey líbil. Poté následovala ona společná foto a zamířili jsme si to do areálu.

Tým administrátorů na koncertě:

Cestou jsme několika fanouškům odpovídali na dotazy a také jsme rozdávali naše letáčky, které informovaly nejen o našich webech a sociálních sítích, ale také o našem after srazu a obsahovaly i QR kód, který Vás odkázal na průvodce koncertem (věřím, že kdo z Vás jej použil, tak pro toho byl průvodce užitečný a že se líbil) 🙂 A poté nadešlo oněch 10 procent, o kterých jsem se zmínil na začátku. Všechny, kteří měli své VIP vstupenky (především ty, kteří měli Meet and Greet) si zavolala Lindseyina asistentka k sobě (shodou okolností se také jmenuje Lindsey). Všem vysvětlila, jak se bude postupovat a nemile překvapila tím, když pak oznámila, že si veškeré dary pro Lindsey vybere, odnese jí je do zákulisí a tam si je Lindsey prohlédne. Těžko říct, proč byla tato varianta nastavena, neboť naposledy nic takového nebylo. Snad tomu možná přispělo i to, že bylo VIP vyprodané a tak chtěl management šetřit čas, odpověď na tuto otázku se asi nedozvíme. Tak jako tak byli někteří fanoušci zklamaní, že nemohou dáreček předat osobně a taky Lindsey vysvětlit, o co v dárečku jde. I náš hromadný koš byl odejmut a ani řetěz z „céček“, který jsme měli připravený, jsme nemohli vytvořit. Asistentka odešla a všichni se pak odebrali k Meet and Greet. Já jsem si fikaně stoupnul až na konec celé řady a byl tak posledním, kdo si Lindsey užil. Když pominu onen fakt s dárky, byl to opět pro mě nezapomenutelný zážitek. Když jsem Lindsey potkal poprvé, řekla mi, že mě poznává, že o mně její sestra Jennifer mluví. Teď už věděla a rovnou řekla, že je moc ráda, že mě opět vidí. Tentokrát jsem i já řekl něco jí (na což jsem se posledně po polití horkou vodou nezmohl), podepsala mi fotoknížku a ochotně se se mnou a i s Gavim a Drewem vyfotila. A tady bych rád vysvětlil, proč jsem pojmenoval tento článek tak, jak jsem ho pojmenoval 🙂 Posledně jsme se s Lindsey také objali, ale její tehdejší asistentka McKenzie na mě s objímací fotkou trošičku pozapomněla, současná asistentka Lindsey už ale nedostatek napravila a tak se i já mohu konečně těšit z „objímací fotky“ :))

Poté už jsme se přesunuli k podiu. Lindsey zodpověděla na poměrně velké množství otázek, zahrála s Drewem i Gavim pasáž ze songu Roar od Katy Perry a nakonec potěšila mé srdce, když jako bonusovou skladbu spustila mé velmi oblíbené Mirror Haus 🙂 Po zvukové zkoušce nastoupil na podium předskokan DJ Friky. Myslím, že i on sám úplně nerozuměl tomu, proč má jeho číslo téměř dvě hodiny a proč vůbec obecně mělo předskokanovo vystoupení větší délku, než vystoupení hlavního účinkujícího. Spousta lidí nebyla nadšena z hudby, kterou pouštěl a ani já nejsem fanda tohoto žánru. I tak se jej v tomto musím malinko zastat v tom, že vybírat předskokana pro Lindsey je určitě dost složitá věc tak, aby se k ní hodil a jak už jsem řekl – myslím, že ani on sám původně nečekal, že tam bude tak dlouho. Ale stalo se a fanouškům nezbývalo nic jiného než si počkat. O to více pak byli všichni moc rádi, když se na podiu objevila Lindsey. Celá show byla v mých očích naprosto úchvatná a v něčem možná ještě lepší, než ta první. Jednak bylo podium postaveno výše a tak snad i ti více vzadu viděli více, než posledně. A velkým plusem hodnotím Addie, Ashley, Amy a Malice, tedy Lindseyiny tanečnice. Čert vem, že jsem chlap a radši uvidím čtyři hezký holky, než dva kluky.. beru to spíš i z toho pohledu, že bylo vidět, že si holky show užívají, že je to baví, celou dobu se usmívaly, místy dokonce až smály a i to podle mě koncertu velmi pomohlo. Vrcholy celého vystoupení pak pro mě byly tři… jednak poděkování Lindsey k našemu fanklubu.. to prostě nikdy neomrzí :)) Dále pak závěr… u pomalé pasáže Fantoma opery jsem měl co dělat, abych udržel slzy (jakože opravdu!) 🙂 No a tím největším vrcholem pak pro mě byla skladba Firefly. Když pominu fakt, že v ní Lindsey podstatně více zpívá, než hraje, tak tento song má pro mě neuvěřitelně pozitivní, po duši hladící náboj, nad kterým se musely rozněžnit i ty hromady svalů, které po celý koncert areál a Lindsey hlídaly.

Po celý koncert jsme na místě měli přítomnou naši externí fotografku, která po dobu prvních 4 skladeb měla přístup přímo k podiu (děkujeme dodatečně Kristyně Koreis za vyřízení této možnosti) a která pak pořizovala fotky i z fandovského prostoru. A tady bych se rád pozastavil nad další věcí. Kolegyňka u sebe měla schované plakáty dalších adminů. Jednalo se o plakáty, které podepsala sama Lindsey na Meet and Greet. Když se pak dostávala zpátky k nám, tak jí plakáty, které měla vložené do svého batohu, někdo z tohoto batohu vytáhl, čehož jsme si všimli až později. Samozřejmě z toho byla moc zklamaná a smutná a samosebou i mě tato záležitost mrzela. Jednak kvůli ní, druhak kvůli pomyšlení na to, že i mezi Stirlingites se najdou „lidé“, kteří jsou schopní něčeho takového. Kolegové, kteří u ní plakáty měli, mají samozřejmě podepsané i další věci a tak je sice ztráta také zamrzela, ale nějakou tu náhradu mají… přesto znovu opakuji, že je mi z takového jednání smutno a špatně a pokud se dotyčný, který má tento čin na svědomí, dostane k těmto řádkům… tak ho žádám, aby opustil náš fanklub a již se více nevracel (o navrácení plakátů si nedělám iluze). O takové „fanoušky“ nestojíme ani my, ani Lindsey samotná a obecně mám pocit, že tací lidé v jakékoliv společnosti asi nemají bůh ví jaké postavení.

Koncert jsme si ale každopádně všichni pořádně užili a po něm už následoval onen after sraz, kde se nás v restauraci Dvorce sešlo cca 60. V rámci after srazu jsme uskutečnili losovačku o 23 různých cen a potěšili tak výherce o další Lindsey předměty. Jako poděkování jsme několik lístků do losovačky zdarma věnovali i obsluze restaurace, která tam s námi vydržela o něco déle a fascinující bylo to, že si jedna z obsluhujících dam z pěti možných lístků tři proměnila ve výhru (takže nový fanda je prostě na světě! :)). Ti, na které se nedostalo v losovačce, si pak pořídili další fanouškovské předměty, popili, pojedli, poznali nové lidi a přátele a věřím, že si s námi večer pořádně doužili. Já se domů dostal po cestě autem někdy ve 4 ráno. Aktuálně je téměř šest odpoledne druhý den a já mám akorát poledne 😀 Ale stálo to za to. Opět jsem se přesvědčil o tom, že založit tento fanklub bylo to nejlepší, co jsem kdy v životě udělal a věřím, že i nadále budeme fungovat pro vás fanoušky, pro Lindsey, prostě pro všechny, kteří o naše „služby“ budete stát a pro všechny ty, kteří si Lindsey váží ať už jako hudebníka, člověka, či jako kombinaci obojího.

Rád bych opět na závěr poděkoval několika lidem, bez kterých by nejen včerejší den nebyl takový, jaký byl. Děkuju svým kolegům administrátorům: Dominik Frýdl pomáhal s komplexní organizací, s pořizováním dárků, pořizoval také záznamy z koncertu a hlavně díky němu se k Vám třeba zase donese záznam z celého koncertu. Také mu děkuji za zapůjčení notebooku, který nahradil můj, jenž vypověděl službu. Bez tohoto notebooku bych měl velmi svázané ruce 😉 Martinovi Tůmovi děkuju taktéž za pořízení fotografií a videí, za spoluorganizaci, také za to, že jsme díky němu měli pro Vás alba do losovačky a také všechna ta fanklubová trička k prodeji. Martinovi Kantorovi děkuji za finanční podporu při výrobě hrnků, hlavně mu také děkuji za vytvoření oné aplikace, která Vám měla sloužit jako průvodce koncertem a která se rozhodně povedla. Katce Vaculové děkuji za ochotu při překladech, za vytvoření letáčku pro fanoušky, za přípravu veškerého merche a za organizační pomoc. Děkuju Danu Hlouškovi za pomoci při shánění dárků, za finanční pomoc při rezervace restaurace a za technickou pomoc. Velmi děkuji Valentině „Garfi“ Doupovcové za kresbu, která provázela tento koncert poslední měsíce, ať už díky úvodní fotce našeho fanklubu, ať už díky buttonům, hrnkům, tričkám.. no prostě díky všemu, co s koncertem bylo spojené. Zároveň jsem rád, že jsem měl konečně taky možnost ji poznat trochu více, než jen jako kolegyni ve fanklubu, kterou díky vzdálenosti moc nevidím a jsem moc rád, že jsem se mohl přesvědčit o tom, že je to skvělá osoba 🙂 Děkuju Ondrovi Drašarovi za pomoc při výrobě veškerého merchendisu, děkuji Elišce Pavelkové za sehnání krásného koše pro Lindsey. Samozřejmě nesmí chybět poděkování Markétce Šádkové za ochotu fotografovat a pomoci nám tak zvěčnit naše zážitky! Děkuju Monče Koutné, Michalovi Strnadovi, Radku Nohejlovi, Káji Pangrácové a Aničce Jebavé za pomoc při přípravách na koncert a moc děkuju i Julce Smetanové, Žany Prokešové, Jakubovi Hlozkovi a Týně Kolářové za to, že nám pomáhají svou nemalou měrou s tím, že je fanklub na takové úrovni, na jaké je. Poděkování si rozhodně zaslouží i Míša Zuchová, která se obzvlášť poslední dobou do toho s námi pustila s velkou vervou a které jsme také vděční za nemalé množství fanklubových činností a skutků.

Na závěr pak chci poděkovat všem fanouškům, kteří dorazili a kteří jsou tak skvělí, jací jsou! Aniž bych chtěl vypadat jako nějakej hipík… tak se nebojím říci, že jsme největší rodina na světě… taková rodina, na kterou já jsem hrdý. A věřím, že Lindsey taky.

Tím bych ukončil své sáhodlouhé povídání o včerejším koncertě a věřím, že příště i vy všichni ostatní budete moci vyprávět o tom, „Jak jsem objal Lindsey Stirling“!

PetrB