Minulý týden byl vyčerpávající. V šesti dnech jsem vystoupila na pěti show, byla v pěti různých státech, řídila 14 hodin a letěla se sedmi letadly mezi New Yorkem a Arizonou. Aby toho nebylo málo, tak jsem byla napadena brouky v posteli v jednom špatném hotelu, mé zavazadlo bylo při jednom z letů zničeno a ztratila jsem své šaty k vystoupení, dostala jsem taky svou pokutu za rychlost, když jsem jela po dálnici o 8 mil za hodinu rychleji a díky zpožděnému letu jsem zmeškala přípoj. Ahhh! Když prší, tak leje. Myslím, že jsem přišla na to, že nemůžu stíhat všechno. Rekreace, práce, vztahy, mše, spánek, vzdělání, koníčky… V životě je hodně aspektů, které šidíme. Život je obří balancování a mám pocit, že rovnováha je klíčem k úspěchu a štěstí. Ačkoliv milujeme to, co děláme, měli bychom si uvědomit, že je třeba odmítnout některé nabídky, i když jsou „skvělé“.

Bohužel často měřím svou hodnotu délkou svého seznamu věcí, které mám udělat. Vnímám spánek jako luxus a pokud mám chvíli čas, tak se cítím zbytečná a začínám šílet. „Nemůžu tady jen tak sedět a koukat na film, musím něco dělat“. Zábava je důležitá, spánek není luxus, je to nutnost a je nezbytné dělat si čas pro vztahy. Cestování a vystupování je vyčerpávající samo o sobě a navíc jsem tento týden měla možnost spát průměrně tak 4 hodiny denně. Je to pro mě užitečnější jako pro člověka? Ne, znamená to jen to, že zabíjím sama sebe a jsem citově nepoužitelná a nepřístupná pro lidi, na kterých mi záleží. Hledání rovnováhy je pro každého jiné, ale u sebe vím, že budu šťastnější, pokud se naučím hledat hodnotu skutečných životních záležitostí spíš než hodnotu nejednoznačné délky mého seznamu úkolů. Ten mi dává jen falešný pocit hodnoty.

Tento příspěvek přidala Lindsey na svůj web 22.11.2011.

Originální článek: zde