V rámci Tématu měsíce si vyprávíme o dalších členech Lindseyina týmu. Naposledy jsme si představili Lindseyinu sestru Brooke. No a dnes Vám s ní přinášíme exkluzivní rozhovor 🙂

Na začátek bych se tě Brooke rád zeptal na něco aktuálního – Lindseyinu knížku. V jaké fázi se knížka nachází a kdy myslíš, že vyjde?

Oh, moc ráda mluvím o Lindseyině knize, je to totiž jediná věc, na kterou poslední dobou myslím dnem i nocí! Aktuálně jsme v závěrečných fázích psaní a editování. Už máme připraveno publikační datum, zatím ti ho ale ještě nemohu říct. Ale můžu ti říct, že bude oznámeno do konce měsíce, takže buďte připraveni!

Jaká je vůbec tvá úloha při vytváření knížky?

Oficiálním označením mé role při vytváření knížky je „spoluautor“. S Lindsey mluvíme o věcech, které do knížky chce zařadit: nevšední zážitky, jak ji ovlivnily a její ponaučení, které chce ukázat. Pak posbírám všechny své poznámky a zapíšu je. Potom si zase sedneme nad tím, co jsem vytvořila a společně to upravujeme. Je to dlouhá, zábavná konverzace!

Jennifer nám řekla, že četla část knihy. Něco ji rozplakalo, něco rozesmálo. Jaké máš z knihy pocity ty sama?

To je celkem „nabitá“ otázka! Psaní této knihy je úžasnou horskou dráhou. Některé dny jsem frustrovaná a přemáhám se a nelíbí se mi nic z toho, co napíšu. Jiné dny si říkám, že jsem vlastně dobrá spisovatelka. Asi jako u všeho jsme sami sobě nejhoršími kritiky, ale když se cítím sama sebou znechucená, udělám krok zpět a připomenu si, že si plním sen a že dělám to nejlepší co v daný moment dělat můžu. Mým jediným přáním je, abych byla schopna napsat něco, co někde někdo potřebuje slyšet. A pokud Lindseyin příběh může pomoci zlepšit a inspirovat jednu jedinou osobu, budu to považovat za úspěch. Už teď nás s Lindsey psaní této knihy hodně sblížilo a bude mi moc líto, až na tomto projektu nebudeme mít co dělat dalšího. Jsem více než natěšená na dokončení, část ze mě si však přeje, abychom na tom mohli pracovat už napořád. Částečně je to proto, že až se to vydá, tak už na tom nebudu moci nic opravit, částečně proto, že mi bude chybět spolupráce s Lindsey a každý náš společně strávený čas.

Já věřím, že se určitě zase jednou něco najde 🙂 Teď se obrátíme k tobě – Jak by Brooke S. Passey popsala sebe samu jako osobnost?

Oh bože… tvrdohlavá, umíněná a odhodlaná. To jsou jen některé z mých negativních vlastností, ale když se hodně soustředím, tak je občas dokážu přetvořit v pozitivní užitek 😉

Víme o tobě, že hraješ na cello. Jak by ses cítila před takovým publikem, před kterým obvykle hraje Lindsey? Jaké bylo tvé největší publikum?

Zbožňuju hru na cello, ale mám šílený strach z podia. Když jsme s Lindsey byly na škole, tak jsme s několika kapelami čas od času hrály třeba před stovkou lidí, ale já si to nikdy moc neužívala. Jsem moc ráda, že Lindsey vystupuje, protože to je to, pro co se narodila, ale já osobně bych radši byla v zákulisí než na podiu.

Chtěl jsem se tě zeptat, jestli se třeba někdy s Lindsey objevíš na podiu při jejím turné, ale…

…odkázala bych tě na odpověď předtím 🙂 (Možná někdy natočíme nějaké video pro zábavu, ale já nejsem určena k tomu vystupovat a nechci být na podiu).

Už jsme se na to ptali i Jennifer, tak bych se rád zeptal i tebe – Cos říkala na to, když ses poprvé dozvěděla, že jde Lindsey do Amerika má talent? Jaké jsi měla pocity ze slov porotců ve čtvrtfinále?

Byla jsem nadšená, když jsem zjistila, že bude v té show a myslela jsem si, že má určitě velkou šanci vyhrát – Vždycky šla po cestě k tomu stát na podiu. V den jejího vystoupení jsem byla tak nervozní, že jsem stěží vydržela sedět, mučilo mě čekání na její číslo! Ale nevydala ze sebe vše a když ji porota sestřelila v celostátní televizi, zlomilo mi to srdce. Není nic, čím bych to popsala lépe.

Jaká jsi vůbec byla sestra, pokud jde o její hru na housle a cvičení? Vždycky jsi ji podporovala a nebo jsi seděla o pokoj vedle a říkala si „kdy už to skončí?“ 🙂

Většinu času jsem tvořila vlastní „kouzla“ na cello, takže mi nikdy její hraní nevadilo. Navíc když už jsem byla dost stará na to, abych mohla Lindsey posuzovat, tak jsem zjistila, že nehraje špatně.

Víme, že ty a rodina máte hromadu rodinných vzpomínek. Můžeš nám říct nějakou veselou, která ti přijde na mysl jako první? 🙂 Jak vůbec trávíte společný čas dnes? Hrajete hry? Povídáte si? Jedete na výlety?

Hmm, tak třeba tahle příhoda se do knihy nedostala – Když jsme byly děti, Lindsey předstírala, že je mrtvá, když nebylo po jejím. Zazpívala svou vlastní smutnou písničku a švihla s sebou na zem. Vždycky mi z toho bylo smutno a tak jsem jí pokaždé raději dala všechno a udělala všechno, co chtěla, jen aby s tím přestala. Já jsem byla citlivé dítě a ona byla královnou dramatického zneužívání emocí. Haha, ne dělám si srandu!… (možná). V současné době je náš čas zaplněn prací na knize a tak si alespoň společně připomínáme zábavné historky, jako je právě tahle!

Jeden z kolegů by měl otázku – zjistili jsme si o tobě, že vlastníš koně a farmu.. jak ses k tomu dostala? Byli koně vždy tvou životní vášní?

Když jsem byla malá, měla jsem dvě talentované a úspěšné starší sestry (vsadím se, že neuhodneš, které) a já jsem byla neuvěřitelně stydlivá a rezervovaná. Výsledkem toho bylo, že se rodiče báli, že žiju ve stínu talentu Jennifer a Lindsey. Zbožňovala jsem koně a tak všichni dohromady poskládali nějaké peníze a koupili mi koně, když mi bylo osm. Od té doby jsou mou vášní a dnes je jízda na koni a její vyučování mou prací na plný úvazek. Toho koníka, kterého jsem dostala, stále mám a jmenuje se Boulder.

Musím říct, že to je opravdu milá a dojemná historka 🙂 Poměrně nedávno jsi překvapila Lindsey na jejím turné v Asii. Plánovala jsi to a nebo to bylo něco spontánního? Přemýšlela jsi nad tím, že s ní pojedeš do Prahy? 🙂

Lindseyina manažerka pro ni chtěla udělat něco hezkého, a tak se mě zeptala, jestli bych ji mohla překvapit v Asii. Bylo to velmi spontánní! Následující den jsem nastoupila do letadla a o 15 hodin později jsem byla v Asii. Obvykle nejezdím s Lindsey na konkrétní místa. Když máme být spolu, tak jsem tam, kam mě autobus (nebo letadlo) doveze. Ale jestli mé návštěvy na turné někdy zasáhnou i do Prahy, tak to bude skvělé. Slyšela jsem, že je úžasná.

I my budeme moc rádi, když tě uvidíme. No a jsme u konce. Nyní bych rád tak trochu okradl své kolegy o takový krátký dotazník, který použili nedávno při rozhovoru s Jennifer. 🙂 Takže, tvé oblíbené:

(tady nás Brooke upozornila na to, že je úplně neschopná v tom vybrat něco oblíbeného 🙂 )

jídlo: tak kde bych začla..? Miluju jídlo. Hodně moc. Hlavně chleba, čokoládu, burákové máslo a jakoukoliv kombinaci těchto tří. Taky zbožňuju pizzu a je pro mě dost těžké jíst pizzu bez kořenového piva. Jsem monstrum…

film: Steel Magnolias (Ocelové Magnolie), We Bought a Zoo (Koupili jsme ZOO), taky mám moc ráda Pána Prstenů…a Avengery. MILUJU AVENGERY. Nebo jakýkoliv film, kde jsou lidé za společným cílem – lidskost v té nejlepší podobě.

zvíře: kůň, hehe 😉 Zbožňuju také svého psa Clover. Působí vtipně a trochu zpomaleně, ale dává ta nejlepší objetí.

píseň: to se průběžně mění, ale vždycky budu mít ráda Still Fighting It od Bena Foldse, Dropped od Phantom Planet a Work od Jimmyho Eat Worlda.

Lindseyina skladba: Take Flight! Živě mám pak ráda Anti Gravity, Zi-Zi´s Journey a Shatter Me.

herec/herečka: Všichni, kteří jsou milí a výrazní.

Místo na světě, kam by ses chtěla podívat? Praha!

Co si myslíš o světě v roce 2015? Je plný milých lidí a nemohu uvěřit, že jsem měla takové štěstí mnoho z nich navštívit a potkat.

Děkuji moc Brooke za tvůj čas a za rozhovor.
Rádo se stalo!