Rád bych se na úvod omluvil, že je poslední díl lednového tématu měsíce venku se zpožděním. Na vině je hned několik faktorů, ty největší pak příprava PragoFFestu a moje děravá hlava. Ale protože i únor pro Vás budu chystat já, tak tímto posledním dílem ledna víceméně navazuju na svou další práci, se kterou už mi pomůže Žanetka 🙂

Celý leden si povídáme o orchestrálních verzích Lindseyiných originálních skladeb. Měli jsme tu již Transcendence, Elements a také Child of Light, tedy orchestrálku k Shatter Me. Zatím poslední dvě orchestrálky pak patří k songům Crystallize a Take Flight. O těchto verzích se bohužel více rozepsat nemůžeme, neboť jim stále chybí oficiální videoklipy. Původní skladby si snad ve větším měřítku představovat nemusíme, neboť je každý určitě bezpečně zná. První z nich s již více než 130 milióny zhlédnutí na YouTube, druhý pak s klipem, kde Lindsey poprvé nepředstavuje svou hru na housle. Navíc se Take Flight nedávno stalo díky hlasování nejoblíbenějším Lindseyiným songem mezi českými a slovenskými fanoušky vůbec.

Rozhodně se ale u všech pěti orchestrálních verzích shodneme na jedné věci (tedy alespoň v to doufám 🙂 ). Dokazují to, že Lindsey sedne opravdu každý styl a navíc pokud jde o klasičtější zpracování, tak má její hudba i takový jiný šmrnc, který (musím říct za sebe) mi velmi sedí. Stejně tak za sebe říkám, že mě možná orchestrálky Take Flight a Elements chytly více než originály, ale to už je samozřejmě o individuálním posouzení. Abych tady jen tak zbytečně netlachal a nezabíral místo ničím, tak si určitě obě dnešní skladby pustíme a protože nemají žádný ten videoklip, tak mi snad Lindsey pro jednou odpustí, že sem vložím verze jiných uživatelů YouTube 🙂 Užijte si to 🙂