Je jedna věc, kterou bych ráda uvedla na pravou míru – nejsem zrovna nejklidnější osobou. Ve skutečnosti jsem hrozná nemotora. Před 45 minutami se mi přihodilo něco, na základě čehož jsem se rozhodla Vám toto tvrzení potvrdit.

Dnes odpoledne jsem jela do domu svých přátel. Vystupuji z auta, jdu si ze zadní sedačky vzít své housle a v tu chvíli začínám padat. Moment, při kterém jsem začala padat víc a víc na levou stranu, mě poněkud uvedl do rozpaků. Mé nohy totiž stály na zemi. Bylo to to auto, které se začalo pohybovat. Rozpaky se měnily v paniku v momentě, kdy auto víc a víc ponechávalo mé rozevláté tělo za sebou. Akt hrdinství, který by ocenil i Indiana Jones, mě dostal zpátky do vozu. Velmi neobratně jsem se pak rukou snažila chytit a zatáhnout ruční brzdu. Tento souboj člověka a stroje udělal z Chrámu zkázy procházku růžovým sadem, ale díky bohu moje ruka našla svůj cíl a auto zastavilo. Do režimu trapnosti mě pak vrátily výrazy zírajících kolemjdoucích, ale teď už se tomu jen směju.

Tento článek publikovala Lindsey na svém blogu 8.7.2010

originální článek: http://www.lindseystirling.com/lindsey-blog/move-over-indiana/